WHERE WE'RE FROM, THERE'S NO SUN

28. března 2018 v 16:42
Žít si to svoje, ale...



Jako malá jsem nerozumněla tomu, proč se celá moje rodina drží jednoho malýho městečka, kde není ani jedinej market. Vyrostli tu moji prarodiče, jejich děti, a všichni tu zůstali a založili rodinu, z toho vyplývá, že jsme tu vyrostli i my. Vnoučata, děti, sestry, bratři, sestřenice, bratranci.
Po nástupu do povinné školní docházky se ve mně rodil sen, jednou opustit tohle město, tenhle stát.
Česká republika je nádherná země s úchvatnou přírodou, ale jejím mínusem je podle mě obyvatelstvo a jejich (ne)snášenlivost k "cizincům". Nehážu vás do jednoho pytle, ale sakra musíte uznat, že se jedná o většinu. (Vzpomeňte si na kauzu černocha v LIDL letáku - ano tahle kauza mě velmi pobavila :D)
Po škole a dvou letech na recepci, kde jsem měla možnost setkat se s lidmi jiných národností, jsem se konečně nakopla.

Všude je to stejný...všude je něco...

Ano i ne.
Hodněkrát jsem slyšela, že přestěhovat se nemá vlastně cenu, protože všude je to stejný. Všude to stejný rozhodně není a co se týče lidí, tak ty rozdíly mezi námi jsou přímo do očí bijící, a totálně to zbouralo moje zažité stereotypy, které jsem si z ČR přivezla. Například náš landlord je z Íranu, a je to neobyčejně ochotný a sympatický chlap. Mám pocit, že za skoro tři měsíce jsem sem zapadla lépe než za více než dvacet let v ČR. Přes dvacet let jsem se cítila jak vyvrženec a tady když vyprávím komplikovanost mého původu, lidem se to líbí.
Doufám, že se nikdo neurazí, protože mým cílem rozhodně nebylo zhanobit Českou republiku, naopak tady v UK bych se o ni nezmínila jediným špatným slovem. A to, že teď žiju svůj sen mimo ČR, má samozřejmě také svoje

ALE...

třebaže jsem nečekala, že odloučení od rodiny a známých pro mě není tak easy, jak jsem si představovala. Ono být na úžasným místě bez mé úžasné sestry a sestřenice už tak úžasné není. Zažívat všechny ty nové skvělé věci bez nich, moje zážitky trochu ochuzuje. Vždycky jsem chtěla žít ve velkém živém městě, v centru všeho dění. Jenže až v obklopení lidí z celého světa mi dochází, jak osamnělá vlastně občas jsem. Bez mého přítele a kluků by se tak z mého snu snadno rychle mohla stát noční můra. A to je zatraceně velký ALE na jednu takovou pohádku.


Proto se vyserte na nějaké rozdíly, a užívejte si chvíle s lidmi, se kterými je to jako sen všude.

...ale stejně to tu hrozně miluju... :D
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 28. března 2018 v 17:05 | Reagovat

Moc hezky napsáno. S povahou obyvatelstva v ČR máš naprostou pravdu. Vždycky mi přišlo, že náš národ je přímo napuštěnej skepticismem, neustálým srovnáváním toho co je a co není normální. O předsudcích ani nemluvím....ale každé místo má své pro a proti, to je fakt.

2 alpos alpos | Web | 29. března 2018 v 22:17 | Reagovat

Všichni nejsou stejní, jen některé je víc slyšet. Myslím, že i v jiných zemích je to podobné, jen se o tom moc nemluví. Jsem zvědavá když nejste původem Češka odkud jste? Já hodnotím lidi podle toho jací jsou a co dělají a ne podle toho jak vypadají.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama